my new blog

my new blog: http://blog.martinpavel.com/

V poslední době jsem honil dva zajíce, vlastně zajíce tři a nechytil jsem ani jednoho. Za pár dní začíná v mém životě velká revoluce, budu se věnovat naplno tvorbě, takže se můžete těšit po dlouhé odmlce na nové příspěvky. Vznikne nový blog jako další etapa v mém životě. Více napíšu později.
-----------------------
Praha 27. 5. 2010 13:28

web pro Lealoo

asi před týdnem dokončená realizace projektu webu http://lealoo.cz
původní verze je zde: http://martinpavel.com/leal/lealoo_en.html

web je s php administrací. Flash video na pozadí a v popředí html pomocí autoresize iframe. Dole flash mp3 přehrávač.

script na rozeznání jazykové verze a automatické přesměrování na danou jaz. verzi.
script pro verzi pro mobilní telefony.

cílem byla co největší účelnost a postavení webu na obsahu. Grafika nenahrazuje obsah. Videa jsem dělal speciálně pro tento web. V galeriích tak vzniká dojem prostoru (kužel světla pod obdélníkem) a přitom tím, že jsou z většiny tmavá, tak neruší obsah (fotografie, videa) a také tím pádem je kvalitnější obraz (komprese pouze části plochy videa).

video na pozadí se při změně velikosti okna mění automaticky v poměru, je to moje originální řešení, žádné jiné řešení na netu nefunguje na 100%.

fotogalerie je děláná tak, aby uživatel nemusel rozklikávat každou miniaturu a čekat než se fotka načte, fotky se načítají dopředu.

videa jsou přes vimeo, uživatel tak zná prostředí přehrávače a působí to důvěryhodněji, navíc je to jednodušší pro administraci klienta.

web není grafický leták nebo dokument. Web beru spíše jako architekturu, jako budovu. Vše musí být funkční. Mohu si ve photoshopu navrhnout co chci, ale pokud se to nedá zrealizovat, tak je to k ničemu. Dům se staví od základů a ne od pláště tak jako budovy Franka Gehryho. Při tvorbě od funkce tam také vznikají nové možnosti. Je tam opět stejný princip jako u všech ostatních oborů- nesnažím se zrealizovat vlastní představu, ale nechávám se ovlivňovat a poslouchám a vnímám to co se objevuje za nové skutečnosti v procesu tvorby.

web, i když se to na první pohled nezdá, je ve skutečnosti třídimenzionální záležitost tak jako budova. Položky menu jsou dveře, fotogalerie je skutečně prostor galerie atd.

v dalších projektech bych chtěl být ještě více radikální a využít možností a jít do čtvrtého a pátého prostoru.

což znamená organický web, který se mění v čase podle daného uživatele a přizpůsobuje se mu. Využívá webcamery a přenosu zvuku. Web roste a zmenšuje se a mění tvar jako živý organismus. Čím dál více rozšířující se 3D monitory přidávají další čtvrtou dimenzi. Pátou a šestou je pak online živá odezva od uživatele.


pohled do blízké budoucnosti (cca 20 let do rozšíření) je pak ovládání pomocí mozkových vln, pomocí myšlenek.

Ale na to já seru, vlastně se toho vůbec účastnit nechci, chci poznat svět jaký ještě je, dokud tu tato doba ještě není.

nechci už dělat nikdy nic s počítačem.
-----------------------
Praha 27. 5. 2010 13:18

krásný den na stopování

dnes se cítím po dlouhé době po pití dobře. Jsem silný jako hora.
-----------------------
Praha 18. 3. 2010 10:28

Webdesign for cafechyba.cz

Právě jsem dokončil webové stránky http://cafechyba.cz pro divadelní představení mého kamaráda Alexeje Byčka. Premiéra jeho hry v Literární kavárně Řetězová 11. 3. 2010. Mám za to slíbenou vynikající ukrajinskou vodku. Všichni přijďte ožerem se!:)
-----------------------
Praha 3. 3. 2010

Další zajímavé učení

Našel jsem další zajímavé učení, které potvrzuje moje myšlenky. http://metatron.bloguje.cz/241082-psychonaut-cesta-johna-lillyho.php
Uvažuju o tom, že bych si pořídil nájem sklepení v Praze v centru a tam umístil floatační vanu. Zároveň by ten sklep sloužil jako ateliér. Tvořil bych po změněných stavech a s lidma po zážitku z floatační vany.
-----------------------
Praha 16. 2. 2010

Návrh obálek na partituru mého kamaráda, hudebního skladatele, Vratislava Zochra

Fotka na pozadí je snímek z videa, volil jsem naschvál rozostřenou, protože tak vynikne text a dává tomu v kombinaci s ostrým textem prostorovost. Písmo jsem zvolil Helvetica neue. Vše je voleno tak, aby to bylo moderní, současné- aktuální a dobové. Minimalistické, lehce piktorialistický nádech tomu dává rozostření fotografie. Fotografie nebyla nijak upravována. Rozostření je pomocí objektivu, ne softwarově. Fotka která je horizontální funguje kompozičně vertikálně- jedná se o oranžová světla která jsou ve zlatém středu a zároveň “ukotvují“ písmo.

Na druhé variantě je portrét ženy opírající se o skleňenou výlohu. Opět snímek z videa. Opět nejednoznačné a neostré.

Žena má zavřené oči. Žena a modrá barva jsou pro mne symboly Nocturna. Na obou fotografiích svítí neony jako symbol naší doby.

První varianta je více pictorialistická (jako malba) a ta druhá s ženou je zase více jako fotka. Ta druhá je víc jako “divadelní“ plakát.

Proč fotka přes celou stránku a ne v rámečku uprostřed jak je tomu zvykem u partitur? Protože jsme v 21. století. Pojal jsem to jako celý objekt. Ne po částech jako “fotka pro partituru“, “písmo pro partituru“ atd. Taky jsem se inspiroval estetikou jazzových CD a LP coverů.

Nejdříve jsem myslel, že vytvořím něco nového speciálně pro tento projekt, ale nakonec jsem našel v archivu to co jsem potřeboval najít. Ještě předtím z tohoto materiálu vzniklo toto video, už jsem ho zde jednou prezentoval.
-----------------------
Praha 14. 2. 2010

nic

Některý lidi se mě ptají jestli chci být slavný, jestli to co dělám dělám kvůli slávě. Odpovídám jim, že slavný být nechci, protože pak bych nebyl v utajení, když natáčím a to by mi moc neprospělo.

Ale na druhou stranu občas vtipkuju se svojí sestrou představou, že se náš dům po mé smrti změní v muzeum: „...a tady v této místnosti vidíte sestřinu knihovnu. V tomto pokoji diskutoval se svojí sestrou o umění. A v této místnosti tvořil, mimo jiné zde i napsal post (článek) ve kterém se zmiňuje o nás, o muzeu které vznikne, ale od tohoto okamžiku ho dělilo sto let. Zde vidíte přípojku na internet přes kterou nahrával svá díla...“

Spousta lidí mi taky říká: Myslím, že se chováš namyšleně a egoisticky, odpovídám jim na to: jestli je to pravda, proč se tak nechováš taky?

V této republice jsem už vyškrtnutý co se uměleckých škol týče, takže jediná šance by byla jít studovat do zahraničí. Přemýšlel jsem o Brazilii, Itálii nebo o New Yorku, ale jsem hroznej vlastenec a uvědomil jsem si, že žiju v nejlepší zemi ve vesmíru. Naše republika je hrozně hezká. Máme krásnou krajinu a lidi jsou taky fajn. Asi bych nemohl žít jinde, stýskalo by se mi. Chápu že někdo se narodí tak že mu nevadí žít v jiné zemi, ale já jsem se narodil jako vlastenec. Chci aby můj život a moje tvorba byla spojená s Českou republikou a s Prahou. Mám tady na co navazovat. Kulturní tradice tu je. Chci se podílet na tvorbě historie a budoucnosti našeho státu.

Jinak jsem dostal nápad vytvořit fiktivní republiku na internetu. Měla by svoje zřízení a svoje občany. Ministrině kultury by byla moje sestra, ministr ekonomie by byl jeden můj kamarád. Další posty ještě nevím. Více o svém státu napíšu příště.

Rimmer, kterého nevyhodili ze školy tak z něj nebylo nic, a Rimmer v paralelním vesmíru, kterého vyhodili tak se stal Eso Rimmerem.

Spousta uznávaných a bohatých lidí nevystudovala vysokou školu: Třeba jeden příklad za všechny- Steve Jobs.

Byla to jen křižovatka, nic víc, buďto můj život půjde tímto a nebo tímto směrem.

Čeká mě teď film, můj první opravdový film po ONCE II (never more version), který byl experimentální. Taky mě teď čeká videoklip, který by měl jít v televizi na MTV a Óčku. Taky mám dělat obálku hudebním skladbám, kamarád napsal Nocturna. Možná by i k tomu mohl vzniknout film nebo tu hudbu použít ve fimu. Ještě mám fotit Kazety do Živlu. Ještě dělám webovky Lucii Michnové. Je toho najednou hodně. Nechci to zakřiknout, tak o tom nebudu psát nic bližšího. Ale hrozně moc se těším na to až je budu realizovat. Dlouhou dobu nebylo nic, válel jsem se doma v posteli a žil jsem ve snech, celé dny jsem prospal.
-----------------------
Praha 11. 2. 2010